Geologie Zbirožska
Zbirožsko náleží k Českému masivu, který byl vytvořen hercynským vrásněním v období karbonu. Později bylo hercynské pohoří obroušeno a sníženo rušivou činností vody, větru a slunce a následně pokryto novými usazeninami a lávovými výlevy. Jedním z předhercynských útvarů je Barrandien.
Barrandien je tvořen starými, zvrásněnými, ale nepřeměněnými horninami, které obsahují mnoho zkamenělyn. Je to území na severu Zbirožska, při ústí Zbirožského, Skryjského a Úpořského potoka. Právě v této lokalitě před více než 100 lety objevil francouzský geolog Joachim Barrande zkaměněliny plžů a trojlaločných korýšů trilobytů v tamních pískovcích. Jde hlavně o trilobity rodu Dalmanitina cilinensis, ramenonožce Drabovia a konulárie a další druhy.
Výrazná sopečná činnost v období kambria změnila kraj do dnešní podoby. Došlo ke vzniku rokycansko-křivoklátského pásma, které se táhne od Zbiroha podél Berounky až ke Zbečnu.
Zbirožsko je prostoupeno ložisky železných rud, které můžeme sledovat po okrajích středosilurské pánve.
V okolí Zbiroha se nachází velké množství kopců, které jsou tvořeny křemitými porfyry, porfyryty a keratofyry. Můžeme se také setkat s usazeninami vulkanického popela a to zejména v okolí Kařízka.
Zdroje:
Chlupáč I.., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. 2002: Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.
Krupička M. 2004: Dnešní Zbirožská krajina. Měsíčník Zbirožsko 6: 9-11, MÚ Zbiroh, Zbiroh.